Černý čaj s mlékem

Bylo to jedno z těch poklidných odpolední. Z rádia hrál Havelka. Kavárna plná tak akorát.
 
„Mám depku.” Vyskočilo na mě z obrazovky. „Stavím se na černý čaj s mlékem.”
 
Úkol jasný. Potěšit náladu přicházejícího hosta. Z nápojového lístku máme vše. Kávu. 12 druhů. Kakao, které pije vždycky. Bylinkový čaj. Ne jeden. Ovocný čaj. Ne jeden. Zelený čaj. Ne jeden. Dokonce i rooibos. Proč zrovna musí chtít černý čaj.
Akorát do času myšlenky vchází známý zákazník. Požádán. Vyslán. Ulovil. Připraveni.
 
Mezitím do kavárny vchází pár. Noví neznámí. Velmi milí. Každý kdo je v místnosti, je obsloužen. Očekávaná návštěva stále nikde. Černý čaj stydne. Po 15 minutách přichází další známý zákazník. Nabízím mu onen připravený černý čaj se smetanou. Dá si velmi rád. Z konvičky nalévám čaj do skleničky. Docela voní jako černý čaj jenom ta barva je jakási světlá. Vlévám smetanu. Chyba. Obsah sleničky nabyl jakousi blitkou barvu. Něco jako mateřské mléko. Ochutnávám. Světe div se je to hnusné. O to horší zjištění, že vlastně opět nejsme připraveni. Druhé kolo sháňky černého čaje.
 
Ve chvíli kdy druhý známý zákazník odchází pro čaj, jak jinak, přichází dlouho očekávaný host. Noví hosté jen sedí, koukají a sledují naše dialogy.
 
Mluvíme jeden přes druhého. V rychlosti mu vyprávím celou naši story a peripetii s černým čajem. On na to, že ten sypaný čaj má rád. Já na to, že se smetanou to není dobré. On na to, že to tak klidně vypije. Já na to, že ne. On na to, že rooibos je taky jemný čaj a má ho s mlékem rád. Já na to, že rooibos mám. On na to, že by si jej vlastně dal mnohem raději. Ptám se proč si napsal o černý. Že mu přišlo pravděpodobnější, že jej budu mít než rooibos, a že jak mě zná, bych je začala shánět, což nechtěl.
Připravuju rooibos s mlékem.
 
Do toho se ozve první známý, že si ode mne ten černý čaj odkoupí zpátky. Já že není třeba, že se vypije. On že tady přece nebudu mít něco co mi nechutná. Pokládá peníze na bar. V zápětí si uvědomí, že ten čaj může podarovat našemu nešťastníkovi, když mu chutná. Bere si z baru čaj i peníze a dává je našemu nešťastníkovi. Peníze mi vrací na bar. Všichni jsme už pomateni.
 
Náš druhý neznámý se vrací s anglickým černým snídaňovým čajem. Poděkuji mu za ochotu. Vylíčím zkráceně co se během těch 5 minut odehrálo a připravuju mu černý čaj se smetanou.
 
Když všichni mají vše. Obracím se k našim milým novím hostům a omlouvám se za chaos, že normálně jsme v pohodě. Paní odvětí, že se velmi baví, že jim připadá jakoby sledovali nějaký sitcom.
 
PS: Příběh černého čaje pokračuje. Ke psaní tohoto článku jsem si jak jinak chtěla dát černý čaj se smetanou. Že jsem si jej dala luhovat jsem si vzpoměla až teď po jeho dopsání. Odcházím do kuchyně. Krapet zhořknul. Co už. Smetana to zachrání. Poučení jasné. Prostě se mám držet svého řemesla a vařit kávu.